Plísně

Obsah článku:

Co jsou to plísně?

Plísně jsou typem hub, které pokrývají povrch bílým nebo barevným myceliem podobným prachu. Rostou na místech s dostatečnou vlhkostí. Mohou se vyskytovat jak ve venkovních prostorách, tak uvnitř budov (např. na zdech, na potravinách nebo na předmětech).

Z jejich reprodukčních orgánů dochází k uvolňování spor, což jsou velmi malé a lehké rozmnožovací částice o velikosti jen 3 až 40 µm (pozn. jsou tedy menší než pyly rostlin), které cestují vzduchem i na dlouhé vzdálenosti. Dle vlhkosti může být koncentrace spor plísní ve vzduchu až několik desítek tisíc v metru krychlovém.

Spory plísní mohou způsobovat zdravotní potíže jako alergeny, ale také mohou vyvolat podráždění a zánět sliznic i u nealergiků. Mezi plísně, které nejčastěji vyvolávají alergické potíže, řadíme rody Alternaria, Cladosporium, Aspergillus a Penicillium.

Projevy alergie na plísně?

V ČR alergií na plísně trpí asi 2–6 % populace.

Nejběžnějším projevem je alergická rýma (tzv. rinitida), což je zánět nosní sliznice.

Alergickou rýmu často doprovází i alergický zánět očních spojivek (tzv. konjunktivitida)

Méně častým (ale o to nebezpečnějším) projevem je alergický zánět průdušek (tzv. astma bronchiale).

Mezi další projevy alergie může patřit i vyrážka (tzv. ekzém), svědění kůže či sliznic (tzv. pruritus) a třeba i bolesti hlavy.

Alergie na plísně může mít sezónní (květen až říjen) i celoroční charakter.

Za sezónní projevy mohou venkovní plísně (např. Alternaria a Cladosporium), které můžeme nalézt v listí, půdě, kompostech či obilí. Maximum koncentrace spor bývá odpoledne a navečer. Plísním vyhovuje vysoká vlhkost a teploty 20–30 °C.

Celoroční potíže způsobují domácí plísně (např. Aspergillus a Penicillium). Bývají trvale přítomné v interiérech se zvýšenou relativní vlhkostí a se špatným větráním.

Režimová opatření

Ke zmírnění projevů mohou pomoci režimová opatření, která vedou k omezení kontaktu alergika s plísněmi zdroj .

K redukci expozice plísním ve venkovních prostorách je vhodné:

  • omezit venkovní aktivity v místech bohatých na plísně,
  • rychlé odstraňování spadaného listí a mrtvých rostlin včetně odřezků větví stromů,
  • nošení respirátoru, klobouku a slunečních brýlí při péči o zahradu či o trávník (optimálně by tyto činnosti měl dělat někdo jiný než alergik),
  • provést terénní úpravy k zajištění rychlejšího odtoku vody z okolí domu.

K redukci expozice plísním ve vnitřních prostorách doporučujeme:

  • snahu o snížení vlhkosti ve vnitřních prostorách – cílem je udržovat vlhkost kolem 30–45 % (např. pomocí odvlhčovačů vzduchu),
  • pravidelné větrání a zajištění dobré ventilace (např. v koupelně nechat spuštěný odvětrávací ventilátor ještě 15–20 minut po koupeli),
  • kontrolovat domácnost stran výskytu plísní na rizikových místech (např. kolem oken, v koupelně, v kuchyni, za skříněmi či postelí) a v případě jejich nalezení provést rychlé odstranění,
  • k prevenci vzniku plísní může pomoci nemít nábytek přiražen až ke zdi, ale nechat za ním nějaký prostor,
  • pravidelně pečovat o spotřebiče a vybavení bytu (např. často čistit nádobu na odpady, vnitřek ledničky nebo těsnicí gumu u dvířek od pračky),
  • sušit prádlo venku nebo v dobře odvětrávané místnosti,
  • nemít doma koberce (mohou zadržovat vlhkost a být zdrojem plísně),
  • preferovat doma rostliny, které nevyžadují větší přísun vody, zalévat je, až když je jejich půda suchá a mít je umístěné na dobře osvětlených místech,
  • nepřechovávat staré knihy a časopisy.

Není potřeba mít obavy z konzumace jedlých hub, sušeného ovoce nebo jídel obsahujících kvasnice – tyto houby obvykle alergické potíže tohoto typu nevyvolávají.